Sladká, hustá a lepkavá tekutina nazlátlé barvy s blahodárnými účinky na naše zdraví a přímo nebeskou chutí – to je med. Právě kvůli medu je včelařské řemeslo dodnes živé a nejen že zájem o něj neopadá, ale dokonce v posledních letech ještě stoupá. Pořídit si na zahradu několik úlů a chovat včely je koníčkem, kterému propadá čím dál víc z nás. Včely se dokonce začínají hojně zabydlovat i v městském prostředí.
Není med jako med
Kdo propadl chuti medu, ten ví, že není med jako med. Bez nadsázky můžeme říci, že nenajdeme dvě sklenice s totožným obsahem. Vyznat se v medech rozhodně není jen tak – ve skutečnosti se jedná doslova o vědu, nebo chcete-li umění. Znalci medu musí být podobně zkušení, jako takoví someliéři, tedy degustátoři špičkových vín. Jednotlivé medy se od sebe liší mnohdy poměrně výrazně, stejně tak je však může charakterizovat třeba jen nepatrný rozdíl v intenzitě chuti, vůně či odstínu barvy.
Pravý odborník na tento včelí produkt by měl být schopen detekovat i nepatrné odlišnosti a stanovit vlastnosti daného medu s přesností hraničící s jistotou. Zákazník by pak měl vždy kupovat med jen od prověřeného včelaře, který může kvalitu svých produktů zaručit. Chcete-li si být jisti, že kupujete skutečně jakostní med, nechte si od včelaře vyprávět příběh o jeho vzniku.
Květy nebo medovice
Včelaři rozlišují medy na dvě základní skupiny podle toho, jaký je jeho zdroj. Pokud zahuštěná sladká šťáva vznikla z nektaru a pylu květů, pak se jedná o med květový. Má charakteristickou zlatavou barvu, je vláčný a obsahuje vyšší procento jednoduchých cukrů, díky čemuž relativně rychle krystalizuje. Proti tomu medovicový med nevzniká z nektaru, ale z medovice – lepkavé tekutiny, kterou produkují zástupci stejnokřídlého hmyzu, například mšice, puklice nebo červci. Medovice je tedy produkt trávicí soustavy těchto živočichů. Vyskytuje se na povrchu listů či jehličí stromů a láká včely svou sladkou vůní. Medovicový med je zpravidla tmavší než med květový.
Druhové medy
Chce-li včelař produkovat druhový med, musí se připravit na komplikovanější pracovní postup, který však bude odměněn potěšením ze zisku pestrých a neotřelých chuťových variací. U tzv. Hobby včelařů se většinou s produkcí druhových medů nesetkáváme příliš často, profesionální včelaři s větším množstvím včelstev (až několik desítek) si však druhovými medy často zpestřují svoji práci a mimo jiné tím sledují vyšší prodej, neboť po těchto medech bývá často vyšší poptávka. Více včelstev navíc umožňuje pokrýt širší geografickou plochu a získat přístup k různým druhům rostlin. Jednou z možností je i cílené stěhování včelstev.
Je však třeba připomenout, že včelstva učená pro produkci druhových medů by měla být silná a zdravá. Kromě geografické polohy je pro zisk druhového medu důležité rovněž časové období, kdy dochází ke snůšce. Následně lze s využitím znalostí o momentálně kvetoucích druzích stanovit předpokládané složení konkrétního medu. Obliba druhových medů stoupá a spolu s tím jde ruku v ruce i experimentování včelařů. V poslední době roste mezi zákazníky zájem i o velmi netradiční druhové medy, například lipový, pohankový nebo maliníkový. Relativně rozšířeny jsou také druhové medy pocházející z invazivních druhů rostlin, které často vytvářejí expanzivní monokultury. Podobným způsobem je získáván med akátový, což je u nás nepůvodní druh, který se v minulosti expanzivně rozšířil. Na rozsáhlých plochách zemědělské půdy je možné získat medy z osevních druhů.
Jaké druhové medy známe
V našich podmínkách je nejběžnějším druhovým medem med řepkový, akátový, případně slunečnicový. V zahraničí se pak lze setkat s medy pocházející z nejrůznějších exotických květů, které jsou často velmi vzácné a považované za skutečnou delikatesu. Jako příklad můžeme uvést například asijský mangový med, pocházející z květů mangovníků. Plody těchto stromů si vychutnáváme jako sladké ovoce, ovšem med z jejich květů dokáže vykouzlit ještě kouzelnější chuťové variace.
Z dovolených v Evropě si můžete přivézt jako zajímavý gastronomický suvenýr třeba levandulový med z jihofrancouzské Provence nebo tzv. hymetský med pocházející z horských svahů Řecka. Ve Skandinávii se lze setkat s vřesovým medem a třeba z Karibiku pochází kampeškový med z květů kreveně obecné.
Další informace o různých druzích medů naleznete na webu domacimed.cz