Historie včelaření je, dalo by se říci, staré jako lidstvo samo. Přestože výpravy za medem byly před mnoha tisíci lety pro člověka velmi nebezpečné, chuť na med byla natolik silná, že stála i za riziko v podobě desítek či stovek žihadel od rozzuřených agresivních včel.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro med…
První zmínky o získávání medu člověkem můžeme nalézt na kresbě ve španělské jeskyni Cauveas de la Arana. Stáří této kresby se odhaduje na 15 000 let a je na ní zobrazena postava, která včelám bere med z dutiny stromu. Využívá k tomu jakýsi nástroj a co je možná ještě zajímavější je skutečnost, že v druhé ruce drží nádobu na ukládání medu. Samotné získávání medu člověkem tak bude procesem daleko starším, než znázorňuje tato kresba.
Nosíme si domů stromy
V obdobích starověku lidé jednoduše vybírali med přímo z dutin stromů, které obývaly divoké včely. Netrvalo to dlouho a uvědomili si, že když části těchto stromů („brtě“) ve kterých jsou dutiny vyplněné včelími příbytky, dokáží dostat blíže ke svému domovu, značně si ulehčí práci. Lenost starověkých „včelařů“ tak dala prostor pro vznik včelařství, jak ho známe dnes.
Proč si to neusnadnit ještě více?
Postupem času si uvědomili, že když do zadní strany těchto brtí udělají další otvory, dostanou se k medu ještě snadněji. Každý rok pak včelám vyřezali polovinu plástů a med z nich lisovali. Zadem přístupné úly začaly být samozřejmostí a místo nošení částí stromů poblíž příbytku se začaly vytvářet první slaměné či prkenné úly. To už se nacházíme v pozdním středověku.
Úly, jak je známe dnes
V polovině 19. století pak přišly na řadu tzv. nástavkové úly, jinými slovy rozebíratelné úly. Vynález díla v rámku, medometu a objev včelí mezery značně usnadnily a zlevnily medobraní a tyto nástavkové úly se ve světě stále používají v největší míře dodnes, přestože v některých částech Afriky můžeme i dnes nalézt „lovce medu“, kteří tento produkt sbírají od volně žijících včelstev jako před mnoha tisíce lety.
Tento článek byl napsán redakcí Vcelimor.cz – laboratorní vyjevení včelího moru.